Jdi na obsah Jdi na menu
7. 11. 2009

Obrazek"Tradice vznikají tím, že se udržují..." - už nevím odkud jsem si tuto větu vypůjčil, ale líbí se mi a je v ní mnoho pravdivého a moudrého.
A jsa Martin,  zvolil jsem si tedy vhodnou tradici. Nabízelo se jich hned několik - Martin na bílém koni, Svatomartinské víno, Svatomartinská husa,...

Možností tedy bylo více - jak ale obrázek napovídá, tak jsem zvolil "husu s deseti" :-)
Po minulých zkušenostech s ptákem toho jména jsem, ale zvolil jeho "odlehčenou variantu", tj. husokachnu - interně řečenou "Barbarela".

Jak a proč je svatý Martin spojován s husami? Legenda uvádí dva možné důvody. První z vysvětlení praví, že husy sv.Martina natolik rušily při kázání, že za to pykají na pekáči (celkem sympatické vysvětlení). Druhá z legend uvádí, že Martin se ve své svaté skromnosti schovával v husníku, když ho chtěli jmenovat biskupem. Husy ho však svým kdákáním - či co to vlastně dělají - prozradily.

Způsob provedení dodržování tradic, který jsem zvolil byl jednoduchý. Po sehnání příslušného materiálu a obeslání některých notoricky profláklých známých (hi, hi, hi,...) jsme vyrazili do Velkých Popovic. Tam potom, v tichém úkrytu dřevěné chatky jsem začal připravovat slibovanou krmi. 

Za základ jsem si vzal recept pocházející od samotné Magdaleny Dobromily Rettigové, autorky slavné knihy "Domácí kuchařka, čili: Snadno pochopitelné a proskoumané poučení, kterak se masité i postní pokrmy všeho druhu nejchutnějším způsobem vaří, pekou a zadělávají; kterak se rozmanité moučné a ovocné lahůdky, zavařeniny a t.d. připravují; kterak se tabule nejnovějším způsobem pokrývají; kromě mnohých jiných užitečných a v domácnosti nevyhnutelně potřebných věcí."
(ať žije stručnost :-)  --> kniha sama pak je k nalezení ZDE - a mimochodem ten recept jsem tam nenašel - je to ale 554 stran a zvládl jsem je za cca 4,5min, takže...)

ObrazekRecept nicméně říká něco jako:

  • Vem husu 
  • Důkladně ji nasol a okmínuj - lépe více než méně
  • Osol důkladně uvnitř i zvenku
  • Mírně podlij vodou a peč sedm hodin přiklopenou při 90oC
  • Po sedmi hodinách zvyš teplotu a dopřejt huse dalších šest hodin při 120oC
  • Stále peč přiklopenou, nepodlévej, tuk neodebírej...
  • Hodinu před koncem pomalého pečení husu odkryj a pomocí mašlovačky potři medem
  • Jez... a mlaskej :-)

(slovo husa nahraď husokachnou a je to - osvědčený fotorecept na ptáka je zde ) 

 

V duchu výše uvedeného šla tedy "Barbarela" o půlnoci do pekáče. Ráno v sedum hodin jsem s vypětím všech fyzických i duševních sil dokázal nespadnout do citovaného pekáče a poslat Barbarelu na další několikahodinovou saunu... kolem poledne jsme ji pomazali medem a dorazili odkrytou. 
Celkem bych řekl, že byla jako dóst jedlá...
V mezičase - mezi výše uvedeným jsme (abychom se nenudili) připravovali zelí (bílé/červené), otevřeli něco dobrého vína a abychom se nenudili smontovali jsme s Romanem udírnu.
(Romanovi to sice moc nešlo - ale já mu sem tam pomohl a poradil ;-)
V závěru jsme pak přivítali Tomáše a zdegustovali něco dobrého vína (obzvlášť Frankovka od Zdeny Psotky - PS1999 - byla velmi povedená).Obrazek
Ráno jsme pak při soustavném roztápění udírny dodělávali kachnu, Majka udělala knéédlíčky no a potom...!!!
V průběhu odpoledne jsme pak doudili nějaké to masíčko, taky uzený bok byl - a když přijel Lukáš, tak jsme totálně vypálili jednoho kapra - byl kapánek karbonoidní.

Večer pak doběhl při masivním nasazení společensko vzájemně poznávacích her atd.

Ráno jsme pak dodělali česnečku, dorazili se něco pomazánkami a rozjeli se bydlet.

Jako základ tradice to celkem šlo.
Tradice nicméně vznikají tím, že se udržují...
:-)

Jo a abych nezapomněl - ta husa byla doooost dobrá - doporučuji!

No a samozřejmě nezůstalo jen u jednohío pokusu, takže viz třeba zde:

http://www.mhkytka.cz/clanky/all/pomalu-pecena-husa-ii_.html

 

Náhledy fotografií ze složky Svatomartinská husokachna