"Tradice vznikají tím, že se udržují..." - už nevím odkud jsem si tuto větu vypůjčil, ale líbí se mi a je v ní mnoho pravdivého a moudrého.
A jsa Martin, zvolil jsem si tedy vhodnou tradici. Nabízelo se jich hned několik - Martin na bílém koni, Svatomartinské víno, Svatomartinská husa,...
Možností tedy bylo více - jak ale obrázek napovídá, tak jsem zvolil "husu s deseti" :-)
Po minulých zkušenostech s ptákem toho jména jsem, ale zvolil jeho "odlehčenou variantu", tj. husokachnu - interně řečenou "Barbarela".
Jak a proč je svatý Martin spojován s husami? Legenda uvádí dva možné důvody. První z vysvětlení praví, že husy sv.Martina natolik rušily při kázání, že za to pykají na pekáči (celkem sympatické vysvětlení). Druhá z legend uvádí, že Martin se ve své svaté skromnosti schovával v husníku, když ho chtěli jmenovat biskupem. Husy ho však svým kdákáním - či co to vlastně dělají - prozradily.
Způsob provedení dodržování tradic, který jsem zvolil byl jednoduchý. Po sehnání příslušného materiálu a obeslání některých notoricky profláklých známých (hi, hi, hi,...) jsme vyrazili do Velkých Popovic. Tam potom, v tichém úkrytu dřevěné chatky jsem začal připravovat slibovanou krmi.
Za základ jsem si vzal recept pocházející od samotné Magdaleny Dobromily Rettigové, autorky slavné knihy "Domácí kuchařka, čili: Snadno pochopitelné a proskoumané poučení, kterak se masité i postní pokrmy všeho druhu nejchutnějším způsobem vaří, pekou a zadělávají; kterak se rozmanité moučné a ovocné lahůdky, zavařeniny a t.d. připravují; kterak se tabule nejnovějším způsobem pokrývají; kromě mnohých jiných užitečných a v domácnosti nevyhnutelně potřebných věcí."
(ať žije stručnost :-) --> kniha sama pak je k nalezení ZDE - a mimochodem ten recept jsem tam nenašel - je to ale 554 stran a zvládl jsem je za cca 4,5min, takže...)
Recept nicméně říká něco jako:
- Vem husu
- Důkladně ji nasol a okmínuj - lépe více než méně
- Osol důkladně uvnitř i zvenku
- Mírně podlij vodou a peč sedm hodin přiklopenou při 90oC
- Po sedmi hodinách zvyš teplotu a dopřejt huse dalších šest hodin při 120oC
- Stále peč přiklopenou, nepodlévej, tuk neodebírej...
- Hodinu před koncem pomalého pečení husu odkryj a pomocí mašlovačky potři medem
- Jez... a mlaskej :-)
(slovo husa nahraď husokachnou a je to - osvědčený fotorecept na ptáka je zde )
Celkem bych řekl, že byla jako dóst jedlá...
(Romanovi to sice moc nešlo - ale já mu sem tam pomohl a poradil ;-)
V závěru jsme pak přivítali Tomáše a zdegustovali něco dobrého vína (obzvlášť Frankovka od Zdeny Psotky - PS1999 - byla velmi povedená).

Večer pak doběhl při masivním nasazení společensko vzájemně poznávacích her atd.
Ráno jsme pak dodělali česnečku, dorazili se něco pomazánkami a rozjeli se bydlet.
Jako základ tradice to celkem šlo.
Tradice nicméně vznikají tím, že se udržují...
:-)
Jo a abych nezapomněl - ta husa byla doooost dobrá - doporučuji!
No a samozřejmě nezůstalo jen u jednohío pokusu, takže viz třeba zde:
http://www.mhkytka.cz/clanky/all/pomalu-pecena-husa-ii_.html
Náhledy fotografií ze složky Svatomartinská husokachna