Jdi na obsah Jdi na menu
 

ObrazekMěli jsme nedávno (dnes) debatu s Tomášem na téma zdobení stromečku.
Vzájemně jsme si vysvětlili, že ta druhá strana je naprosto zmatená a vůbec netuší kdy a jak zdobit stromeček.

Tak jsem udělal nějaké rešerše...
Zatím to vypadá, že v českých zemích je to všelijak, že každý zdobí kdy a jak ho to napadne/popadne... Prostě anarchie...
Nicméně alespoň něco informací o historii vánočních stromečků, tak jak jsem našel informace na internetu.

Chtěl bych ale tímto vyzvat k debatě - v rámci níže uvedených komentářů.
Jak je to se stromečkem? Kdy se zdobí stomeček?

Díky

_________________________________________________________________ 

Tradice zdobení stromku tak jak ji známe dnes pochází z německých měst. Zpočátku nebyl zdoben svícemi. Jedna z prvních zpráv o ozdobeném osvětleném stromku v místnosti je v brémské kronice z roku 1570. Nejdříve bychom jej našli v cechovních a řemeslnických domech. Do soukromých prostor začal pronikat až v polovině 17. století. V 19. století opouští německé prostředí. Ujímá se nejprve ve městech, poté na venkově, většinou ho přijímají dříve protestanté než katolíci. Katolická církev považovala zpočátku zdobení stromů za pohanský zvyk. V mnohém měla pravdu. Germánské kmeny prý tak kdysi o zimním slunovratu uctívaly boha Wotana. Podobně i Keltové ozdobenými stromky či větvemi uctívali boha Slunce a jeho věčný život.

V Česku nemá vánoční stromek dlouhou tradici. Poprvé jej postavil pro své přátele v roce 1812 ředitel pražského Stavovského divadla Jan Karel Liebich na svém libeňském zámečku. Nový zvyk se však začal prosazovat jen pozvolna, a to až ve 40. letech 19. století v bohatých pražských měšťanských rodinách. Na vánočních trzích se sice začaly prodávat z Německa dovezené umělé stromečky vyřezané z kartonu nebo tenkých prkének, ale kupující o ně nejevili příliš veliký zájem. Více se ujaly živé stromečky, smrčky, jedličky nebo májky ozdobené sladkým pečivem, perníkem a především ovocem – jablky nebo hruškami, mandlemi či rozinkami. Zřejmě roku 1860 se na stromečku v Čechách poprvé rozsvítily lojové svíčky.
Do venkovských stavení pronikaly ozdobené vánoční stromečky ještě pomaleji. Až do první světové války bývala v mnoha domácnostech pouze ozdobená smrková nebo jedlová větev.
(
www.wikipedia.cz)

Podle jedné z legend byl irský opat Kolumbán z Luxeuilu a Bobba v 6. století vyslán do Burgundska, aby zdejšímu pohanskému obyvatelstvu přiblížil svátek Kristova narození. Kolumbán tedy 24. prosince zapálil pochodně do tvaru kříže na starobylém jehličnanu, který místní lidé uctívali o zimním slunovratu. Zář ohně přilákala zástupy lidí, k nimž pak mohl Kolumbán pronést kázání o narození malého Ježíška v dalekém městě Betlémě.

Podle jiné legendy všichni pohané starověku spojovali kult Slunce s kultem bohyně-matky Astarty (Ašery) a s rituálním kultem stále zelených stromů, které byly této bohyni zasvěceny. V době oslav „svatých nocí“ (zimního slunovratu) proto pořádali pohané veselice u stále zelených stromů. Na ně věšeli ozdoby, ovoce, pamlsky a světla.

Během 16. století se vánoční stromek začal šířit po německých zemích a počátkem 19. století se dostal i do zemí českých. První, kdo ho v Praze poprvé vystrojil ve své vile jako překvapení pro hosty roku 1812, byl režisér Stavovského divadla Jan K. Liebich, rodák z Bavorska. Roku 1843 již bylo nakupování vánočního stromku běžné, lidé jej nazývali „Kristovým strůmkem“. Na českém venkově se zdobený stromeček ujal v 60. letech 19. století.

Katolická církev původně považovala zdobení stromů za pohanský zvyk a krutě ho pronásledovala. S vánočním stromečkem se smířila až na samém konci 16. století. Jeho věčně zelené větve začaly symbolizovat věčný život přislíbený věřícím samotným Kristem věřícím a zároveň jim měly připomínat rajský strom Adama a Evy, kteří slaví svůj svátek o Štědrém dnu.

Lidé zdobili své stromky o Štědrém dnu, a to různě. Především se je však snažili osvětlit: plamen o Vánocích symbolizuje příchod světla (jak ve smyslu příchodu pohanského slunovratu, tak ve smyslu narození křesťanského Mesiáše). Strom (resp. jeho dřevo) je také obsáhlým křesťanským symbolem: v jeslích ze dřeva se narodil Kristus, na kříži ze dřeva zemřel.
(Katolický týdeník -
www.katyd.cz)

Historie zdobení stromů pochází ještě z dob pohanských magií a kouzel souvisejících s kultem Slunce, jeho matky Asratry (Ašeryú) a kultem zelených stromů. Slavily se "svaté noci" zasvěcené slunečnímu božstvu, při nichž nechyběl ani tanec pod stromy, jež byly ozdobeny ovocem, sladkostmi a světly. Původně se takto zdobily stromy ve volné přírodě, posléze se tento zvyk přenesl do lidských obydlí. Za stálezelené kultovní stromy považovali především jedle, ale i cypřiše. To vše je v Elberdfelské Bibli.

Nabízí se ale i jiné vysvětlení, kde se zvyk zdobení stromů vzal. Lidé byli už od pradávna přesvědčeni, že mrtví mohou v určité dny vstupovat do světa živých a zaujmout jejich místo. Na základě těchto tezí vznikl vánoční zvyk věšení stromečků špičkou dolů a zdobení stromku pamlsky jako lest na mrtvé duše. Mrtví sní všechny sladkosti a nasycení již nikomu neublíží. K tomuto rituálu patří i vánoční nevstávání od stolu, aby duše uvolněné místo nezasedla. Zvykem germánských národů bylo stavět ozdobený strom o svaté noci před dům (především jedle) a k poctě boha Slunce na ně umísťovali světla. Stromy se nazývaly zimní máje.

O historii vánočního stromečkuPrvní ozdobené stromy pochází z doby kolem roku 700 a první zmínky o zdobení vánočního stromečku jsou z roku 1570 z Německa. Církev tomuto obyčeji dala křesťanský význam: strom (dřevo) je obsáhlým symbolem, neboť v jeslích ze dřeva se byl uložen narodivší se Kristus a na dřevěném kříži byl zahuben.

Dalším známým faktem je, že jedličku uctívali již staří Římané, pro něž byla symbolem Saturnálií - slavností slunovratu.

Při keltských oslavách byly stromy symboly života, světla na nich symboly Slunce a mimoto staří Keltové věřili, že větvičky chvojí přinášejí štěstí, zdraví a úspěch.

Chvojka

Dá se říci, že i v našich krajích se zdobil stromeček již hodně dávno, jen se mu říkalo chvojka a nebyl to vždy stromeček v pravém slova smyslu. Jednalo se o rozsochatou větev nebo špičku jedle, jež se věšela ke stropu špičkou dolů. Ozdobený stromeček germánských kmenů sice způsobil menší revoluci ve vánočních zvycích, ale podle všeho nebyl takovou novinkou. Zmíněná chvojka ozdobená ovocem a to především jablky, vejci a červenou barvou (stuhy, papírky) a později dalšími lidovými ozdobami, byla základem zvykoslovných předmětů dotvářejících vánoční období. Není mezi nimi až takový rozdíl. Spíše než ve fyzické podobě, byl rozdíl v pojetí a symbolice. O tradici chvojky v Čechách jsou dochovány zprávy ještě z poloviny 19. století. Zdobila se sušeným ovocem, rozinkami, perníčky a pestrými šátky a věšela se nad stůl špičkou dolů, později se připevňovala opačně - za špičku.

Shrneme-li fakta, dojdeme k závěru, že mezi chvojkou a ozdobeným vánočním stromkem je opravdu rozdíl jen v jeho chápání a nazývání jedné věci dvojím jménem - tedy záleželo na tom, jak a kdo o této věci mluví.

O historii vánočního stromečkuLegenda o vzniku vánočního stromku

Podle všeobecně omílané legendy o vzniku ozdobeného vánočního stromu byl prvním, kdo takový strom použil, irský opat Kolumbián. Opat byl odeslán do Burgundska, aby tamním pohanům kázal o svátku narození Krista. Aby přilákal co nejvíce posluchačů, sestavil hořící pochodně do tvaru kříže a umístil je na starobylý obřadní jehličnan, jenž byl původně pohanskou modlou uctívanou v době slunovratu. Zář ohně přilákala velké množství lidí, jež si vyslechlo Kolumbiánovo vyprávění o Spasitelově narození. Díky tomuto aktu se stal takto ozdobený strom atributem Ježíšova zrození.

Církev a vánoční strom

Strojení vánočního stromku bylo ještě v 16. století považováno za pohanský zvyk. Koncem 16. Století ho přijali i církev, ale vtiskla mu částečnou náboženskou symboliku. Ponechala pohanský symbol zelených větví jehličnanů jako podobenství věčného života, ale mimoto připodobnila vánoční stromeček k rajskému stromu Adama a Evy, na jejichž svátek se Štědrý den slaví.

Vánoční stromeček v zemích koruny České

Strojení zimních májů neboli vánočních stromečků se k nám protlačil až začátkem 19. Století a chvojky a rozměrné betlémy mu dlouho odolávaly.

První vánoční stromeček v Čechách se rozzářil v Praze u domu ředitele, režizéra a herce Stavovského divadla Jana Karla Leibicha, jež chtěl ukázat krásu "Tannenbaumu", jak jej poznal v rodné Mohuči a zároveň připravit svým přátelům na každoročně pořádaném vánočním večírku hezké překvapení. Jako poděkování dostal od přátel vánoční dar - jeho splacené směnky.

Stromečku trvalo 30 let, než se stal běžnou tradicí mezi panstvem a měšťanstvem. Ovšem na vesnice pronikal jen pomalu a stěží. Nejlépe se nové zvyky ujímaly na vesnicích obklopujících velká města, nejdéle vzdorovalo na tradicích bazírující Slovácko a Valašsko se silným vlasteneckým cítěním. I přes to, že zvyk nešel tradiční cestou, ale od panstva k prostému lidu, přeci jen jej do konce 19. století přijala celá naše zem jako vánoční tradici.

O historii vánočního stromečkuStaročeské Vánoce

Kolem 60. let 19. století již byl přijat vánoční stromeček na milost i na venkově, ovšem podle venkovských tradic. Stromeček byl chápán jako náboženský symbol a jeho ozdoby taktéž - nic překvapujícího, vzhledem k tomu, že náš venkov byl silně nábožensky založen a zároveň to poukazuje na neústupnost venkovanů v jejich víře. Byli ochotni převzít nový symbol, ale starou symboliku chtěli mít zachovanou - takový menší kompromis, když už bylo zdobení vánočního stromku posvěceno církví.

Podle těchto tradic strom sám jako takový byl symbolem světa, jeho zelené větve symbolem Kristova věčného života, papírové růže na větvích byly Pannou Marií - růží bez trnů, rozvěšená jablka symbolizovaly Evu - matku lidského rodu. Podle této symboliky se zdobil strom v kostelích.

V domácnostech se stromeček zdobil velmi skromně – malovanými perníčky a jiným pečivem, sušeným ovocem, jablky, ořechy a fábory podle symboliky ořechů jako přivolávačů lásky a štěstí a jablek jako atributu zdraví. Zavěšoval se za špičku nad štědrovečerní stůl, stavěl do středu stolu nebo na okno.

Zdroj: JanaOssend - čtenářka
www.chytrazena.cz
 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 


Archiv

Kalendář
<< červenec >>
<< 2018 >>
Po Út St Čt So Ne
            1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31          


Statistiky

Online: 10
Celkem: 474320
Měsíc: 11597
Den: 476